Koeficient propustnosti tepla u plastových oken

Obecně se tato veličina označuje písmenem U, jednotkou je W/m²K. Součinitel propustnosti tepla u plastových oken udává kolik tepla unikne jedním metrem čtverečním určitého skla při daném rozdílu teplot. Dle této veličiny se v praxi posuzují izolační vlastnosti plastových oken. Čím je hodnota koeficientu propustnosti menší tím lépe okno izoluje – logicky pak můžeme říci, že do okolí uniká méně tepla. V dnešních dnech je u dvouskel typický rozptyl hodnot mezi 0,9 a 2,8 W/m²K.

Jak zjistím hodnotu součinitele propustnosti tepla u plastových oken?

Většinou ji udává přímo výribce a je dobré se o ni zajímat. Samotné stanovení hodnot součinitele propustnosti se provádí měřením v autorizovaných zkušebnách, případně výpočtem z hodnot použitých metriálů. Nejde úplně o triviální záležitost neboť je nutné respektovat vypsané normy, obecně lze říci, že výpočet ovlivňují následující veličiny:

• Plocha skla
• Obvod skel
• Plocha plastu
• Distanční rámeček
• Součinitel prostupu tepla palstovým oknem
• Součinitel prostupu tepla sklem
• Součinitel prostupu tepla profilem

Přesnou formu výpočtu určují evropské normy. Pro výpočet součinitele prostupu tepla oknem je to norma DIN EN ISO 10077-1, pro výpočet součinitele prostupu tepla profilem je to norma DIN EN ISO 10077-2 a pro výpočet součinitele prostupu tepla sklem platí norma DIN EN 673. Analogicky jsou určeny normy také pro měření uváděných veličin.

Doporučené hodnota součinitele propustnosti tepla u plastových oken se v praxi doporučuje nižší jak 1,2 W/m²K. Nikdy by pak neměla přesáhnout hodnotu 1,8  W/m²K.